Takové zběsilosti jako „Přírodovědné muzeum v Řecku“ nikdo nevěřil, říká RNDr. Milan Kubačka

Sdílet
Čas čtení: 6 minuty

Přírodovědec, autor několika knih o přírodě, učitel, zakladatel občanského sdružení Natura Opava. Člověk s nehynoucím optimismem a elánem do života, s nápady, které by vystačily na jeden další lidský život – RNDr. Milan Kubačka, jeden ze zakladatelů českého přírodovědného muzea v Řecku.

Logo Natura Opava
Logo Natura Opava

Čím se vaše organizace zabývá a kolik lidí ji žene vpřed?

Občanské sdružení Natura Opava vzniklo v roce 1992. Zabýváme se vším, co může přispět ke zvýšení ekologického povědomí u lidí bez ohledu na věk. Vydali jsme devět publikací o přírodě Opavska např. Chráněná území Opavska, Památné stromy Opavska, Voda v krajině Opavska a dále průvodce naučnými stezkami: Dendrologická naučná stezka v opavských parcích, Naučná stezka Hvozdnice, Přírodovědná naučná stezka Mladeckem, Broukoviště v Městských sadech v Opavě, Dendrologická stezka v parku Masarykovy střední školy zemědělské, Naučná stezka v parku u Dětského domova v Melči aj. Také vydáváme elektronický časopis Opavský přírodovědný zpravodaj. Vytvořili jsme několik projektů např. Příroda bez hranic, Moderní enviromentální vzdělávání v přírodě nebo Leonardo Agropuzzle „in english“ a česky. Publikace a tabule předáváme do tisku námi graficky a textově zpracované. Spolupracovníků máme přes padesát, na které se můžeme stoprocentně spolehnout.

Naše aktivity probíhají na třech úrovních:

  1. „Poznávej okolí svého města“
  2. „Poznávej okolí svého města, obce“
  3. „Poznávej evropské přírodní a kulturní dědictví“

V čem se lišíte od jiných podobných organizací?

Snad v tom, že se řídíme heslem Vyučovat o přírodě v přírodě. A to v každém ročním období.

Komu pomáháte a kdo pomáhá vám?

Pomáháme především školám. Nám pomáhá město Opava.

Co je cílem vaší práce a kdy ho dosáhnete?

Je to věčná práce, která nikdy neskončí. Takže nepočítáme s tím, že někdy dosáhneme cíle. Jedná se o cíle dílčí.

Představte prosím své největší projekty.

Soubor publikací představující přírodu Opavska z různých pohledů, naučné stezky. V posledních letech jsme se zapojili do projektů Leonardo mobility s Poláky, Slováky, Francouzi, Řeky…

Přírodovědné muzeum v osadě Neochori v Řecku s botanickou zahradou a naučnou stezkou Deset zastavení v přírodě prevezské oblasti.

Kdy a jak začala spolupráce s řeckou stranou? Proč jste si vybral právě Řecko a tuto konkrétní oblast?

Od roku 1988 jezdíme do Řecka k Amvrakijskému zálivu. Do té doby jsme jezdili jen do rumunských a bulharských hor a do nádherné Dunajské delty. Stále jsme toužili dostat se do kolébky evropské civilizace a vylézt na Olymp.

Popište okolnosti vzniku muzea – Kdo Vám pomáhal? Jak jste získali finanční zdroje?

Napadlo mne zeptat se svého přítele Řeka na možnosti dostat se do této země. To, co následovalo, jsem vůbec nečekal. Zavedl mne za vedoucím řeckého krajanského spolku. Měl v kanceláři velkou mapu Řecka a než jsem se rozkoukal, zeptal se, kam chceme jet. Dávno předtím jsem si mapu Řecka prohlížel a měl jsem vybrané místo. Ukázal jsem na oblast východního pobřeží Jónského moře, kde bylo pohoří Pindos a hlavně Amvrakijský záliv s rozsáhlými mokřady. Tak jsme se dostali do městečka Preveza s jachtařským přístavem. Na radnici nás již čekali.

Jednání na radnici v Preveze - vpravo RNDr. Milan Kubačka
Jednání na radnici v Preveze – vpravo RNDr. Milan Kubačka

Ukázali nám místo asi 8 km od města v krásném duboolivovníkovém parku na pobřeží Amvrakijského zálivu. Na ostrohu, kde jsme si postavili stanový tábor v osadě Agii Apostoli, byla jediná stavba – kostelík Svatých Apoštolů. Na mnohasetletých dubech a olivovnících bylo plno tesaříků a ještěrek. Zkrátka lepší místo si přírodovědci nemohli přát. Je to místo nedotčené turistickým ruchem. Vyhovuje to nám i zvířatům. Tábor zde stavíme každoročně od roku 1988, takže 25 let. Za tu dobu s námi vyrostla jedna generace okolních farmářů a rybářů.

Celou oblast prevezského poloostrova jsem začali od první návštěvy přírodovědně zkoumat. Do výzkumu jsme zapojili mladé opavské přírodovědce, studenty pedagogické a přírodovědecké fakulty olomoucké univerzity. V posledních dvou letech se přidala i Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně.

Finanční zdroje jsme samozřejmě žádné nezískali. Takové zběsilosti jako „Přírodovědné muzeum v Řecku“ nikdo nevěřil. Takže jsme organizovali přírodovědné expedice a tak získali prostředky, za které jsme přírodovědnou expozici vybudovali.

Budova muzea v Neochori - dnes
Budova muzea v Neochori – dnes

Všechno jsme si museli přivézt z domova. To si dnes málokdo umí představit. V autobuse jsme vezli od psacích potřeb až po dřevěné klády, které jsme potřebovali ke stavbě přístřešku vedle muzea. Dnes jenom kliknete v počítači a vše potřebné si koupíte, vytisknete či vyrobíte na místě.

Co všechno v muzeu najdeme a co považujete za největší objev?

S kostí slona lesního, který byl vyšší než náš mamut
S kostí slona lesního, který byl vyšší než náš mamut

Začalo to prvními nálezy kamenných artefaktů z doby neolitu a možná i doby starší na plážičce pod táborem, objevy nových pěti  druhů brouků pro svět a částí sloního klu, který trčel ve čtvrtohorních sedimentech také pod táborem. Nabídli jsme tyto vzácné objevy radnici pro jejich muzeum. Dozvěděli jsme se, že žádné nemají a že ho můžeme zřídit ve staré škole v osadě Neochori, když budeme chtít. To se nám podařilo roce 1995. Tenkrát neexistovaly žádné projekty, na které bychom dostali peníze. Všechno jsme pořizovali z vlastních prostředků. V roce 2000 jsme za účasti řeckých, českých a polských děti muzeum slavnostně otevřeli. Žáci zúčastněných škol byli také účastníky 1. mezinárodního setkání mladých přírodovědců v Řecku, do letošního roku jich proběhlo dvanáct.

Popište, jak funguje muzeum dnes, jak pokračují výzkumy.

Letos dochází během října k zásadní přestavbě přírodovědné expozice. Peníze jsme poprvé získali pro 15 absolventů přírodovědeckých fakult z Brna a Olomouce z Evropské unie na měsíční pracovní stáž v projektu Science Research Practice – Muzeum Neochori. Projekt je financován z Evropského programu celoživotního vzdělávání.

Přírodovědné muzeum - stará expozice
Přírodovědné muzeum – stará expozice

Představte si, že jste získali to, co nejvíce potřebujete. Jak bude situace vypadat, co se změnilo, co jste získali?

Nejvíce jsme potřebovali peníze, které jsme nyní dostali z Evropské unie. České muzeum s popisky v angličtině v Řecku využijí nejen řečtí studenti z prevezských škol a jiných měst v Řecku. Využíváme ho od roku 1995 při organizování Mezinárodních setkání v Agii Apostoli. Každoročně sem jezdí žáci a studenti z polské Ratiboře, z Opavy a z přírodovědeckých fakult z Univerzity Palackého v Olomouci a Masarykovy univerzity v Brně.

Vzpomínám, že v roce 1992 jsme předložili svůj program vybudování mezinárodního střediska ekologické výchovy na radnici v Preveze. Bylo v něm vybudování regionálního přírodovědného muzea, založení arboreta na pozemku u muzea v Neochori, vybudování stanové základny v Agii Apostoli a vytvoření naučné stezky Deset zastavení v přírodě prevezské přírody. Teď jsme v situaci, kdy jsme hlavní body programu splnili. Teď jsme spokojeni a zatím nevíme, co si jiného přát, ale určitě nás něco napadne.

Kterou jednu věc byste v minulosti udělali jinak?

Nepsal bych projekty na naše ministerstva, byla to ztráta času.

Máte zkušenosti s online fundraisingem?

Vlastně dosud dobře nechápu, co se tím myslí. Věřím ověřeným schopnostem spolupracovníků a vlastnímu rozumu a rukám. A také svému synovi Jakubovi, který převzal žezlo a vede naši organizaci.

Jakub Kubačka - statutární zástupce Natury
Jakub Kubačka – statutární zástupce Natury

Používáte v organizaci software pro správu informací o svých klientech a partnerech?

Především stavíme na osobních kontaktech.

Jaký software využíváte, kdo, k čemu? Co vám v této oblasti chybí, co vyhovuje?

Corel 12, Milan a Jakub Kubačkovi, grafické zpracování publikací a návrhy informačních tabulí pro stezky.

Kontaktní informace

  • RNDr. Milan Kubačka: kubacka.natura@seznam.cz
  • Adresa organizace: Edvarda Beneše 30, Opava 5, 747 05
  • Webové stránky organizace: http://www.natura-opava.org/opavsko/
  • Další webové stránky (projektů): projekty jsou na našich webových stránkách

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.